Osobně jsem zastáncem deskových her. Tímto ale nechci tvrdit, že nějaké ty videohry nejsou špatné. Rozhodně ani nemohu tvrdit, že jsem si to nikdy nevyzkoušela. Přesto si stále stojím za tím, že si radši zahraji klidně i obyčejnou dámu.
Nejdříve ale prověřuj
Rozhodla jsem se tedy přijít na to, co na těch ''gamesách'' všichni mají. A zjistila jsem, že když si vyberete správnou hru třeba se zajímavým dějem, propadnete tomu. Rozhodně potřebujete silnější nervy, protože jinak něco rozbijete. A taky hodně času, protože to stoprocentně nezvládnete odehrát za hodinu. Když se ale dostane na konec, jste spokojení s dokončením. Přesto jste zklamaní, že už nemůžete pokračovat. A tak si někteří z nás koupí novou hru a začínají zase hrát. Přijde tedy dalších pár dní, co prosedíte u vaší hrací konzole s ovladačem v ruce. Nebo klidně i u počítače s klávesnicí a myší. To už je jen na vás.
A tady je ten důvod, proč někteří z nás prosí o pouhé sázky a dostihy. Protože se u toho ti lidé musí sejít. Možná u toho zvládnete sedět i dvě hodiny. Ale rozhodně se u toho společensky mnohem více pobavíte. A některé z vás to bude stát i ty nervy, pokud vám prohry příliš nevyhovují. Přesto je to stále o kontaktu s lidmi. Živými lidmi. Žádná virtualita tam prostě není a nebude. A to je na tom to, co vám vytvoří vzpomínky.
Není deskovka a deskovka
A pokud si dnešní mladá generace místo střílečky zahraje radši nějakou vědomostní hru, tak možná i udělá lépe, a dokonce se i něco naučí. A pokud už patříte mezi ty plnoleté? Spojíte nějakou deskovku s alkoholem. Prohra, panák. Pozor! Tyto alkohol-hry pro některé nedopadají příliš důstojně. Někdy už ani nezvládáte plynule mluvit. V horších případech jste prohrál úplně a radši jste se vzdálil na toaletu.
Osobní průzkum
Rozhodla jsem si udělat svůj osobní průzkum a byla jsem překvapená. V rozmezí 13 až 28 let se spíše přikláněli k videohrám. Přesto se našlo i hodně lidí, co společenské hry provozují mnohem radši, než aby zírali na obrazovku. Ti starší jsou už spíše pro poklidné večery při láhvi vína a třeba karet. Přesto i mezi nimi se najdou ti, kteří přijdou po práci domů a usednou na své herní místo.
Takže je jednoduché říct, že každý volí jinou formu, jak hrát hry a jaké hrát hry.
