Medvídek Pú, Krteček, Bart Simpson. Každý je jiný a každý má velký svět svých obdivovatelů. Určitě si i vy vzpomenete na některého animovaného hrdinu vašeho dětství. A někteří z nás se na animované pohádky dívají dodnes. Kreslení herci jsou nám prostě sympatičtí. V Americe dosáhl nevyššího vrcholu v oblasti kreslených pohádek slavný Walt Disney.
– Původně se sice chtěl stát vojákem, ale do armády ho nevzali.
– A to, co tehdy považoval za obrovskou smůlu a nepřízeň osudu, můžeme dnes brát jako obrovské štěstí.
Postavičky, které stvořil Walt Disney, jsou opravdu jako živé.
· Jak je to možné?
· Kde je ten fígl, který způsobuje, že i dospělí zapomenou na to, že se dívají na kreslené obrázky a v duchu prožívají dobrodružství s barevnými postavičkami na plátně nebo televizní obrazovce?
Vše je v pohybu těla
To tajemství je ukryto v pohybu těla. Všimli jste si někdy například psa Pluta, jak vybíhá? Nejprve udělá mírný úkrok dozadu a pak vystřelí kupředu. Přesně tak, jak to dělají lidé, když potřebují co nejrychleji vyběhnout.
· Animátoři si zkrátka všímají každého pohybu a každého detailu.
Jedním z hrdinů našich dětí (nebo nás samotných) je Medvídek Pú. Tento žlutý sympaťák se, co chvíli, rozplácne nemotorně na zemi.
· Tady si filmaři vzali na pomoc pohyby kulturistů.
Vypadá asi zvláštně porovnávat vypracovaného kulturistu s nemotorným a mírně otylým medvídkem. Pokud se podíváte na exhibici některého kulturisty, zjistíte, že je to opravdu tak.
– Kulturisté pomalu pokrčují ruce a nohy a v ten okamžik se jim začnou tvořit na těle žádoucí svalnaté bochánky.
– Medvídek Pú se po přistání na zem začne vzpamatovávat naprosto stejným způsobem.
Dnes, kdy je k dispozici počítačová animace, je určitě mnohem snazší vytvořit kreslený film. Kreslené postavičky Walta Disneyho ale budou stále těmi nejlepšími.
