V době, kdy jsme byli ještě „neznalí o vymoženostech internetu“, museli jsme se spoléhat jen na informace, které nám sdělovali v televizi a rádiu. Nebo jak nás informoval různý tisk. I tehdy informace byly pravdivé a lživé.
· Co je například pravdy na tom, že někteří poslanci už po dlouhá léta tajně usilují o to, aby se zrušily Benešovy dekrety? Vyvraťte to!
· Aby otázka “vrácení Sudet“ Německu, se začala v parlamentu projednávat. Vyvraťte to!
· Nebo to, že někteří naši poslanci souhlasí s tím, jak se postupně už v Bruselu překrucují dějiny o druhé světové válce atd. Vyvraťte to!
Čemu má věřit starší generace na jedné straně, která si už něco prožila, a mladá generace, která má zákonitě své představy o lepším světě? Snad si jen musíme uvědomit, že je to vždy jen a jen o upevnění moci, o vládnutí, o penězích a majetcích. Politika byla, a je svinstvo. Všude.
Co si máme představovat v současnosti pod pojmem DEMOKRACIE a liberální DEMOKRACIE, kterou se tak rádi zaštiťují všichni politici, zvlášť v konfliktních situacích? Obyčejnému člověku, který se trochu zajímá o dění v naší republice, musí občas přijít to jejich politické „hašteření“ (opozice se současnými vládnoucími stranami), jako špatná reality show.
Praví demokraté – politici, ať zastupují jakoukoliv stranu, tak by se měli navzájem doplňovat, měli by si být vědomi jak o svých právech, tak povinnostech, pokud to se vstupem do politiky nevědí, tak by měli být o všem poučeni. Protože pokud jsou to opravdu demokraté, tak si musí uvědomit, že jejich přístupem a vzájemnou tolerancí, i když mají rozdílné názory, se může zabezpečit správný chod státu. A pak by si měli uvědomit, že především oni představují pro občanyvzor, jak by sedemokrat měl chovat.
Ale dnes, v současnosti, to u nás v parlamentě občas připomínáspíš válku mezi opozicí a vládnoucími stranami, než parlamentní demokracii. A doplácejí na to obyčejní občané.
Snad jedna dobrá vlastnost našeho národa je ta, že když nám začalo doslova „téct do bot“, tak se lidé dokázali semknout, držet pospolu.
