Pojmem veganství je označován takový způsob života, který se maximálním možným způsobem snaží nepodílet na fungování živočišného průmyslu. Vegani tedy striktně odmítají využívání živočišných produktů a výrobků, nejen co se stravy týče, ale také v jiných oblastech života. Tito lidé si zásadně nekupují kosmetiku testovanou na zvířatech, vyhýbají se oděvům i obuvi vyráběným za využití jakéhokoliv živočišného produktu, a také odmítají aplikaci léčiv, která byla na zvířatech zkoušena.
V rámci toho, co je a není povoleno, často záleží na důslednosti dotyčné osoby. Nejednoznačné jsou například názory na požívání medu. Zapřisáhlí vegani mají nastudována i fakta ohledně nejrůznějších barviv používaných v potravinách včetně jejich původu a pečlivě sledují, aby ani barviva živočišného původu nebyla v jídle přítomna.
Základem veganské stravy je tedy ovoce a zelenina, a to buď syrová, nebo různými způsoby upravená. Sacharidy jsou přijímány v podobě obilovin. Velký důraz je kladen na luštěniny a výrobky z nich, které jsou pro vegany zdrojem bílkovin. Menší podíl na talíři mají i semena, ořechy a klíčky. Někteří lidé při této dietě užívají i různé doplňky stravy, oblíbené jsou například mořské řasy jako zdroj mnoha vitamínů a minerálních látek.
Motivací k tomuto způsobu života bývá velmi často etické hledisko, kdy dotyčný nesouhlasí se způsobem, jakým je se zvířaty v rámci živočišného průmyslu nakládáno.
Najdeme ale i vegany, kteří tuto stravu zkusili ze zdravotních důvodů. Také přibývá těch, kteří se stravují bez živočišných produktů, a jsou motivováni ekologicky. Na výrobu dostatku jídla pro vegana je totiž potřeba využití menší plochy zemědělské půdy.
A odkud veganství vlastně pochází? Pravdou je, že vůbec není objevem dnešní doby. Veganství se v různé formě a zastoupení objevuje napříč kulturami i historií. Za jeho kolébku je nicméně považována Indie. Proto jsou veganské myšlenky a principy často spjaty s východními náboženskými směry.
